OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Zrovna pročítám svůj tři roky starý posudek na „Redemption“ a marně přemýšlím, co bych v souvislosti s novou deskou „Embrace“ aktualizoval či snad nějak výrazněji pozměnil. Jistě, MORTIFILIA tady rozhodně není proto, aby na hudebním poli uskutečňovala jeden převratný objev za druhým a na každé nové desce nám se železnou pravidelností servírovala věci dosud nevídané a neslýchané. Sušičtí znovu jasně demonstrují svoji náklonnost k severské old school death metalové odnoži a jako o závod citují z mechem obrostlých slabikářů z dílen švédských legend jakými byli/jsou CENTINEX nebo DISMEMBER. „Embrace“ není tak přímočaré album jako bylo „Redemption“ a na úkor ostřejších partů často nabídne pomalejší pasáž nebo nápadnou, čistě heavy metalovou melodii (linka v refrénu „Illusion“ je však otřepaná až příliš). MORTIFILIA již nepůsobí tolik monoliticky, co se žánru týče, neb začlenila do své produkce i občasné thrash metalové prvky, čímž tak trochu odkázala na severskou melo-death/thrashovou školu, zejména pak na její posluchačsky přívětivější tvář, kterou tak dobře reprezentovali třeba nedávno pohřbení THE DUSKFALL. Obyčejně se na adresu coverů moc nevyjadřuji (snad jen pokud se mi zamlouvají), leč tentokrát učiním výjimku a stručně poznamenám, že obal „Embrace“ je skutečně „víc než neatraktivní“. Ale ani tahle záležitost by příznivce severského old school v podání MORTIFILIE samozřejmě odradit neměla.
6,5 / 10
The Great Inferno (2021)
... When I Killed The God (2016)
Fate (2012)
Embrace (2008)
Redemption (2005)
Christ Hunt (CD demo) (2002)
Care Of Gomorrah (CD demo) (2000)
... In Your Head (MC demo) (1999)
Souhlas s recenzí, v některých pasážích postrádá muzika ostří.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.